© Stanislav Češka, 2012 - Text může být kopírován pouze s uvedením autora a s jeho svolením
Staří Slované na Moravě 1 - Před Velkou Moravou
Historie Slovanů na moravském území se začíná zhruba v polovině 6. století, kdy před slovanskými kmeny přicházejícími na Moravu zřejmě od východu z území dnešního Slovenska (kam doputovali zřejmě opět z východu - z polských, ukrajinských a ruských stepí), ustoupily germánské, převážně langobardské kmeny většinou do Panonie. Je zřejmé, že naši praslovanští předkové neměli holubičí povahy, když zatlačili bojovné Germány. Pokud by na Moravu napochodovali vedouce za ohlávku svůj dobytek a hrajíce na píšťaly, asi by jim Langobardi místo neudělali. Ti jistě slyšeli na pádnější argumenty. A koneckonců naši slovanští předkové se nejspíš také nevydali na dalekou cestu jen z touhy poznat nové země.
Ještě v 6. století se nově příchozí Slované dostávali do kontaktů s dalšími bojovnými kmenovými svazy - Avary. Avaři byli tvořeni nomádskými kmeny různého původu, kteří pod tureckým tlakem ustoupili ze středoasijských stepí. Zajímavé bylo, že občas do avarského kmenového svazu patřily i slovanské kmeny (Doudlebové) a dokonce i germánské (Gepidové). Jak píše Z. Klanica ve své knize "Počátky Slovanů": "Složení (avarského) svazu osvětluje zpráva Theofylakta Simokatty o složení zajatců v jedné z bitev, v níž zvítězilo nad avarským svazem byzantské vojsko v Potisí. Ze 17 tisíc zajatců pokládá Theofylaktos jen tři tisíce za Avary, čímž zřejmě myslí východní kočovníky, dále uvádí 8 tisíc Slovanů a 6 tisíc jiných barbarů, zřejmě germánských Gepidů a dalších." Jinými slovy spojenectví se zřejmě uzavírala podle momentální výhodnosti a nebránila v tom, aby se z bývalých spojenců stali noví protivníci.
Lze zřejmě konstatovat, že ještě začátkem 7. století Slované podporovali Avary a tito bojovní spojenci byli hrozbou jak pro Byzanc, tak i pro Franky a Bavory. Potom ovšem r. 626 Avaři utrpěli těžkou porážku u Konstantinopole a v této době se už z našich slovanských předků a Avarů stávají nepřátelé. Už v roce 623 (podle Fredegarovy kroniky) přichází "do země Slovanů" za obchodem franský kupec Sámo. Díky jeho schopnostem v bojích s Avary si jej Slované zvolili za krále a Sámo uspěšně vládnul víc jak třicet let. Podle Fredegarovy kroniky se Sámo činil nejen jako král - měl dvanáct slovanských manželek a měl od nich dvadvacet synů a patnáct dcer.
Na našem území tak díky tomuto všestranně schopnému franskému kupci vznikl první zárodek státního útvaru. O tom, kde bylo ústředí Sámova kmenového svazu, se vedly, vedou a nepochybně budou vést věčné diskuse. V poslední době se však historici kloní k názoru, že centrum Sámovy říše bylo nejspíš v Pomoraví (Olomouc-Povel, jižní Pomoraví, možná i Burgendland). Slované pod Sámovým vedením válčili úspěšně nejen se svými bývalými avarskými spojenci. Podle Fredegarovy kroniky r. 631 povraždili Slované v Sámově království franské kupce a oloupili je o majetek. Důvod rozepře ovšem kronika nesděluje. V každěm případě však výsledkem byla válka mezi Franskou říší a Sámovou říší, která vyvrcholila třídenní bitvou u pevnosti Wogastisburgu, při které utrpěli Frankové těžkou porážku a následovala potom obvyklá zábava po takovém vítězství - plenění nepřátelského území, podle Fredegara "Duryňska a jiných krajin v království Franků". O poloze pevnosti Wogastisburg se historikové rovněž přou. Zatímco centrum Sámovy říše kladou, jak bylo řečeno, do Pomoraví, Wogastisburg předpokládají spíše v severozápadních Čechách. V každém případě se však jedná o nepotvrzené teorie.
Sámova říše však ještě nebyla pevným státem, nýbrž pravděpodobně spíše účelově vytvořeným kmenovým svazem, protože po smrti Sáma po r. 660 se rozpadla.
Další život Slovanů na Moravě můžeme sledovat z archeologických vykopávek, ze kterých je zřejmé, že vznikaly velmožské rody, které ve svých rukou soustřeďovaly moc (dokladem elit jsou nalezené opasky, háčkovité ostruhy, zbraně). Co se týče jejich soupeřů Avarů, ti byli zlikvidováni franským králem Karlem Velikým, který byl roku 800 korunován císařem a jemuž podléhala v podstatě celá západní Evropa. Mezi lety 791 až 803 Karel Veliký drtivými útoky svých vojsk zlikvidoval avarský kaganát. Úloha našich slovanských předků v těchto bojích jasná není. Vzhledem k tomu, že však nijak postiženi nebyli, zřejmě využili porážky Avarů pro vlastní cíle.
Při přípravě tohoto článku byly kromě v textu přímo citovaných pramenů používány následující knihy:
Zdeněk Klanica - Počátky Slovanů, Praha 2009
Dagmar Bartáková, Lubomír Havlík, Zdeněk Masařík, Radoslav Večerka - Magnae Moraviae Fontes Historici I, Masarykova univerzita, Brno 2008
Luděk Galuška - Slované, doteky předků, Moravské zemské muzeum/Obec Modrá/Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004
Lumír Poláček - Terénní výzkum v Mikulčicích, Archeologický ústav AV ČR, Brno 2006
Jan Randák a kol. - Dějiny českých zemí, Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, Praha 2011